Zápis veřejnosti o průběhu soudu I. Königsmarkové ze dne 29. 11. 2011

03.12.2011 00:47

Odvolací soud s paní Ivanou Konigsmarkovou,

dne 29.11.2011, Městský soud v Praze, Spálená 21, Praha 2

 

Senát:

JUDr. Hana Hubáčková

JUDr. Richard Petrásek

JUDr. Felicia Hrušková

 

K odvolacímu soudu jsem vzhlížela s jistou nadějí na to, že celou kauzu vrátí k dalšímu projednání předchozímu soudu. Ale už před začátkem jednání mě naděje začala opouštět.

 

Do jednacího sálu nebyli vpuštěni lidé s kamerami a mikrofony. Poté měla JUDr. Hubáčková zřejmě pocit, že veřejnost si nesedá na svá místa dostatečně rychle a napomenula nás (veřejnost) abychom už zavřeli dveře s tím, že může vykázat ze soudní síně i veřejnost z důvodu přeplněnosti soudní síně. U dveří stála žena se spícím dítětem v šátku, zjevně rozhodnutá opustit soudní síň pokud by dítě nějakým způsobem začalo jednání rušit.
JUDr. Hubáčková jí vykázala z místnosti, protože prý děti do jednacího sálu nesmí.

 

JUDr. Hubáčková pak přečetla rozhodnutí o vině a trestu a dala prostor obhájcům. Po několika minutách upozornila paní obhájkyni Adélu Hořejší slovy „Vy jste ještě koncipientka tak asi nevíte, že odvolání se celé u soudu nečte. My jsme ho všichni dostali a přečetli. Takže prosím vlastními slovy.“ Na to mě napadlo, že já jako veřejnost jsem neměla možnost ho číst a moc ráda bych se s ním do detailu seznámila. A kde jinde než právě u veřejného odvolacího soudu.

 

Paní obhájkyně asi hodinu a půl přednášela odvolání. JUDr. Hubáčková si ještě neodpustila pokárat jí za to, že se napila. Prý se měla nejdříve dovolit senátu. Mezitím se všichni tři soudci začetli do odvolání, ukazovali si jednotlivé pasáže, vyhledávali v knížce ÚZ. Na mě to působilo jako když informace, které paní obhájkyně říkala, slyšeli poprvé.

 

Státní zástupce na konci přednesl svojí repliku. Zástupkyně poškozené strany (dítěte) se ke státnímu zástupci připojila.

 

Odvolání soudci zamítli s tím, že paní Konigsmarková včas nerozpoznala, že se fyziologický porod změnil na patologický a nepředala matku do lékařské péče.

 

Zcela přitom přešli důvody odvolání a to zejména

-         upozornění na rozpory ve výpovědích svědků, které nebyly dostatečně objasněny. Především v otázce resuscitace dítěte a informací, které matka zatajila z obavy aby jí paní Konigsmarková neodmítla asistenci při porodu doma,

-         zamítnutí svědků obhajoby, kteří mohli prokázat obvyklý způsob péče paní Konigsmarkové o své klientky tj. skutečnost, že není fanatickou zastánkyní přirozeného porodu, ale některým svým klientkám porod doma již předem nedoporučila, či je v průběhu porodu předala do lékařské péče,

-         zamítnutí svědka - znalce v oboru porodní asistence ze zahraničí tj. ze země kde je porod mimo zdravotnické zařízení standardní zdravotnickou službou hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. V ČR totiž obhajoba nenalezla odborníka, který by byl nezaujatý nebo se neobával veřejně svědčit.

-         skutečnost, že v ČR nejsou vypracovány uspokojivé právní předpisy a standardy pro práci porodních asistentek pracujících mimo zdravotnická zařízení (ZZ) ačkoliv Ministerstvo zdravotnictví (dle svého vlastního vyjádření) ví o ženách, které si přejí rodit mimo ZZ a rodí tak.

-         a konečně i skutečnost, že podle předloženého znaleckého lékařského posudku a výpovědí (čeští lékaři) není možné s jistotou zjistit kdy se porod změnil na patologický, a určit jakými postupy a vyšetřeními to mohla zjistit porodní asistentka v domácím prostředí. Ve zdravotnickém zařízení se stal podobný případ. Tj. kdy se během monitorovaného porodu bez náznaku patologie pak narodil nedýchající novorozenec.

.

Paní Konigsmarkovou znám, je podle mého názoru zkušená, profesionální a pomohla mnoha českým ženám. Jsem si jistá a tu jistotu jsem nabyla i z informací, které vyšly najevo u soudu, že o matku i dítě pečovala způsobem, jakým by o ně pečovala porodní asistentka z kterékoliv vyspělé země kde mají porody mimo zdravotnická zařízení již svoje pevné místo v systému zdravotní péče. Postupem času jsem nabyla jistotu, že v tomto procesu nejde o zjištění zda porodní asistentka udělala nějakou profesionální chybu, ale o exemplární potrestání pro výstrahu všem porodním asistentkám, které snad mají pocit, že mohou pracovat samostatně po vzoru svých kolegyň ze zahraničí. Pro výstrahu všem rodičům, kteří snad mají pocit, že si mohou vybrat způsob zdravotní péče a místo kde porodí své děti.

 

Na závěr bych chtěla vyjádřit naději , že se o celý případ bude zajímat nejen laická veřejnost, ale vzbudí i patřičný zájem médií, soudců, právníků a zejména zdravotníků, protože ať už se to komu líbí nebo ne, porodní asistentka mezi zdravotníky patří a její odsouzení bude mít dopad na celou naší společnost.

 

Kateřina Kůsová